Stano Filko, již zesnulý umělec slovenské neo-avantgardy, započal studia na Uměleckoprůmyslové škole v Bratislavě a později studoval monumentální malbu na Vysoké škole výtvarných umění rovněž v Bratislavě. V roce 1981 emigroval do Německa a později do Spojených států. Do rodné země se vrátil až v roce 1990. Jeho mezinárodní umělecký profil sčítá vedle malby i objekty, instalace, happeningy a konceptuálně zaměřené projekty, napříč kterými pozorujeme témata spojená s kosmem, absolutní daností světa kolem nás a transcendence. Za zmínku stojí i Filkovo dílo Pokoj lásky (1965) představené v době Pražského jara, jenž odhaluje spojitosti mezi každodenními předměty a lidským užíváním. Filkův zahraniční rozměr dokazuje například účast na Benátském Bienále spolu s Janem Mančuškou a Borisem Ondreičkou, kde umělci použili jako hlavní techniku potisk na plexiskle – instalace nesla název Quadrophonia – Modely sveta. Jednalo se o zhmotněný dialog, skrze který se trojice snažila sjednotit svá paradigmata ohledně světa kolem nás. Dále se Filko objevil na prestižním německém Documenta 7 a jeho díla jsou vystavena i ve Francii a Spojených státech.
Součást česko-slovenské expozice na 51. benátském bienále, leden 2005, Modely sveta / Quadrophonia, Stano Filko, Jan Mančuška, Boris Ondreička, Marek Pokorný
Stano Filko v dětství dvakrát zažil klinickou smrt, jednou po pádu do lomu a poté v důsledku elektrického šoku. Dle vědecké i nevědecké literatury jsou tyto zážitky doprovázené pocity naprostého oproštění od fyzického těla, splynutí s veškerenstvem a nahlédnutí do „jiných sfér existence”. Ačkoli dnes můžeme jen spekulovat, zda tyto rané zkušenosti byly přímým pramenem Filkovy inspirace, jisté podobnosti zde můžeme pozorovat.
Søren Dahlgaard ve své sérii Dough portraits věnoval jednu fotografii i sběrateli Milanu Janíčkovi, jehož portrét doplňuje Filkovo dílo Pyramida z roku 2005. Kovová konstrukce ve tvaru starověké stavby je zavěšená hrotem dolů a natřená bílou barvou. Pyramida a všechny její podoby se ve Filkově tvorbě od 70. let stávají symbolem autorovy identity. Původcem modelu je konceptuální kresba EGO (1971), jenž ukazuje tři cesty, či energie – červenou, modrou a bílou, přičemž jejich společným jmenovatelem je černě zbarvené ego. Během vývoje tohoto konceptu se ještě pyramidální konstrukce objevily na několika místech u nás i ve světě… například ve Vídeňské galerii Lyar a pár Filkových pyramid se skrývá i ve sbírkách Tate Britain.
